Harrachovský trail

Komunitní trail určený pro horská kola. Trail je určena středně pokročilým i zkušeným cyklistům, kteří zvládají technickou jízdu v terénu. V prostoru Harrachovského trailu není k dispozici zázemí, aby se zachoval koncept nekomerčního projektu.

Příběh Harrachovského trailu (by Kvido Klawe)

Sny jsou hnacím motorem k odhodlání pustit se do nových věcí. Těmi to začíná. Hledáním nových možností se otevírají cesty do neznáma. Když procházíte lesem, honí se hlavou myšlenky jako voda v potoce. Když mě napadlo vzít svůj bike za chalupu na kopec, uviděl jsem cestu ke svému snu.

Je to asi pár roků zpátky, kdy jsem dostal brouka do hlavy. Ještě dlouho trvalo, než pochybnosti zastínila eufonie a posedlost. Když jsem se začal zajímat o proces stavby trailu, ukázalo se, že je to cesta pro neznalce stejně neprostupná jako les, do kterého jsem vložil své ambice.

Problémem je legalizace. Zkušení v oboru tvrdí, že když se překoná tento krok, je to dál už pohádka. Úřední šiml je nekonečně dlouhý proces, kdy si na každém papíru můžete zlomit vaz.

Když jsem získal povolení, zpočátku jsem ani nevěřil, že se první krok splnil. Bez otálení jsem zahájil dílo. Bylo třeba si ujasnit body, kterými linii vést. Toto je zásadní počin pro logiku trailu, která zaručí plynulost, sjízdnost a charakter budoucího trailu. Pokud se trasa nesprávně vyznačí, nebude to fungovat a místo očekávané zábavy se dostaví znechucení. Samozřejmě orgán legislativy neměl představu, o co se jedná, a tak naléhal s vyznačením v terénu. Vyrobil jsem kolíky a pro přehlednost jsem zatloukal červené značky do hrabanky.

Správce pozemku si následně, řekl bych až nedůvěřivě, prošel trasu s kolíky. Po menším objasňováním kývl hlavou směrem, jakým jsem si přál. V následujících týdnech, až měsících jsem se věnoval čištění lesa, asi těžko popsatelné činnosti. Chodíte s mačetou od stromu ke stromu, metr po metru. Nevýhoda spočívala v zarostlém porostu. Odřezané větve na objemných hromadách byly důkazem nekonečné práce.

Není ale krásnější pocit než spatřit paprsky slunce, jež se na počátku lámaly na špičkách mladých smrků a dopadaly až na kořeny. Vidím otevřenou cestu prolitou světlem, u níž by se mohlo na pohled zdát, že jsme u konce. Samozřejmě není to tak. Své slovo mají hrábě. Ze surového podkladu přikrytého bukovým listím se odkrývá přísná stopa protkaná kameny a kořeny. Trail je zřejmý. Zbývá ho projet.

Nemůžu říct, že to bylo jednoduché, ale povedlo se. Takový malý zázrak. Na počátku se ozývaly názory, že nemám dost prostředků a zkušeností a že je to šílenství. Jak se ale někdy ukáže, jsou věci, u kterých stačí pár lidí sdílejících prosté nadšení pro konkrétní myšlenku. V tu chvíli se začnou dít věci, začne nové dobrodružství. Začal příběh trailu s dlouhým pokračováním.